Když nám po 1. kole ligy nějaký hodný soused vytrhal na střelnici kabely pro ovládání lapačů, nebylo
to příjemné. Jen tak mimochodem – kabely tam vydržely 15 let! Když je Petr Janoušek začal opravovat, zjistil
věc ještě horší – jsou shnilé vodorovné trámy, na kterých stojí svislé trámy střelnice! Když jsme přivezli písek,
svolal Petr narychlo brigádu (hodilo se to, ve středu byl svátek J ). Pár lidí se omluvilo, pár lidí nereagovalo a
pár lidí přišlo. S těmi páry to platí téměř doslova, přesně byly ty páry tři – Kimáková matka a dcera, Janoušek
otec a syn a Mikulčík otec a syn. Nikdo nevěřil, že když se začalo ve 14 hodin, bude se v 17 trénovat (na
trénink přišlo lidí víc…). Ale povedlo se! Petr půjčil míchačku (po nějakém úsilí se ji podařilo rozchodit),
Hynek přivezl kameny (které Filip rozbíjel, aby se vešly do bednění), paní Kimáková obsluhovala 2 kolečka
mezi míchačkou (kterou krmil Hynek) a střelištěm, kde Radek s Káťou plnili bednění, které Petr zahlazoval a
předseda, kterému právě sundali ortézu, se alespoň snažil vařit kafe. Byl to opravdu pěkný fofr, vše perfektně
vycházelo… A na následujícím tréninku se jen dvěma střelcům podařilo do čerstvého betonu šlápnout!
Ti, kteří byli na brigádě, ovšem nevěděli, že Petr byl na střelnici od rána, kdy připojoval celé ovládání
a hlavně zkoušel, který drát je ten správný, aby vše ještě před uložením do betonu fungovalo tak jak má! A
tomu předcházela spousta práce v předešlých dnech - odřezávání trámů, příprava bednění a rozvodů a vše, co je
zapotřebí kolem… Všechno dělal Petr sám.
Fotky najdete na našem
Rajčeti
ZPĚT